MV psů České Budějovice 7.10.2006

Tak ani ne po týdnu ve škole zase jedu domů, abych se otočila na patě a směřovala do Prahy na noční návštěvu k Topkovým před ranním výjezdem směr MVP České Budějovice. O tom, že cesta byla trochu složitější snad ani psát nebudu a vezmu to až od jedné nejmenované pražské ložnice....

Nejsem šmírák, nebojte, ale Zip se tam do sebe zakoukal, prvně v životě totiž viděl zrcadlo až na zem, evidentě se psychicky připravoval na svoji zítřejší roli manekýna. Ráno se mělo vstávat brzo, no a Zipánek ze strachu, aby náhodou nezaspal otravoval tak zhruba od 5, zaškrtit málo. Nasoukali jsme se do auta, strejda Q se netvářil zrovna nadšeně, evidentně není typ pro rodinná setkání, a jelo se. Jelo se a Zip nezvracel!!! Stal se zázrak. Dojeli jsme na výstaviště a ani jeden ze strakáčů neskrýval svoje nadšení:" JEEEE PEEEJSCIIII!" Mě naopak pomalu přecházela dobrá nálada, představa, že se převlíkám do civilu a běhám tam dokola s naprosto nezvladatelným psem, to vážne není nic pro mě. Ještě že dojelo skoro celé xichtí společenstvo, takže se to dalo přežít.

Zipánek šel ve třídě mladých, tedy úplně první. Ještě před kruhem si našel kamaráda, který stál nakonec vedle nás, takže se hafík aspoň trochu zabavil, ale postavit ho do postoje, to vážně nešlo. A pak to přišlo, blížila se k nám rozhodčí, Zip ji taky zblejsknul a s výrazem jemu vlastním: " Jeee teeeta!!!", se po ní vrhal. Posoudit se pravda moc nenechal, už se nemohl dočkat, aby to bylo za ním a zase si mohl hrát, aspoň že za kruhem stály další tety, tak na ně mohl dělat celou dobu xichty a vrtět, takže se chvilkově zabavil. Při závěrečném běhání po kruhu, kam jsme se mimochodem skoro nevešli, usoudil, že už toho má vážně dost a že se na té šňůrce bude vodit sám! nakonec z toho bylo V2, ale postoj na závěr už po něm vážně nikdo chtít nemohl.Hned vedle kruhu našel Whoopynku, to bylo radosti!!! Strejda Quainty, ostřílený to mazák, šel ve třídě šampiónů a jelikož s paničkou tvoří prostě dokonale sladěnou a esteticky působící dvojku, tak to nemohlo dopadnout jinak než CAC!!! Byl na ně skutečně krásný pohled. Ani Zipánkova Maminka se neztratila, je to prostě kočka, kost, kus ženský, či jak by to vyjádřil mužský slovník, takže CAC a CACIB!!! Pak už se jenom procházelo, nakupovalo, došlo k autu s píchlým kolem, které se posléze (pro mě v absolutně rekordním čase) vyměnilo a jelo se do Prahy, abychom se mohli další den vydat na výlet po okolí Semil. Quentíci a Věrko, DÍKY!!!!

Za fotečky tentokrát vděčíme :

     
     
     
     

 

   

 

Copyright © 2005, Janik  || Počet návštěv: || Stránky si právě prohlíží: