Intercanis Brno 2007

Protože jsem se rozhodla, že pojedu na výstavu, jelikož názor rozhodčího ze země původu je vždycky zajímavý, a při výstavě jsou již tradičně agility závody, tak jsem se přihlásila na páteční zkoušky, aby si Zip mohl zkusit koberec, když už tam jedu, tak ať toho stihneme co nejvíc. Trapperek samozřejmě nemohl zůstat doma. Azyl nám v Brně poskytla Janča Tesařová a její spolubydlící, tak že díky moc. Vše začalo už ve čtvrtek, kdy mi bylo řečeno, že jestli chci vstupní list na výstaviště, musím si ho vyzvednout na cvičáku na Zetoru. Já byla v Brně o den dřív, ale jak to dělali ostatní to teda fakt nevím. Domluvily jsme se s Kájou, že tam sjedeme a vyvenčíme pejsky. Lilo, bylo fakt hnusně, když jsme dojely na Zetor. Prokličkovaly jsme mezi kapkami do hlavní budovy, aby nám bylo řečeno, že vstupáky došly a že by se musely vytisknout jiné. Nechápala jsem, když jsem žádala o zaslání vstupního listu mailem, tak to nešlo a když jsem si ho chtěla vyzvednout, tak nebyl?!?! Navíc jsem se nějak nedokázala srovnat s tím, že si člověk musí zajišťovat vstupák sám, že mu není zaslán automaticky. Nu což, vydupaly jsme si aspoň bezplatné vstupenky a šly jsme venčit. Jak je rozlehlá Klajdovka, jsem zjistila až ten den, kdy se Zip rozhodl, že se proběhne a strhl celou smečku, Amadeus byl naštěstí odloven včas, Queeny a Zipa jsme odchytly do hodiny, jen můj naprosto neutíkací Trapíček lítal ještě hezky dlouho po lese, než ho Kája odlovila, škoda, že nechytila i toho jelena, co Trap hnal . Totálně mokré a naštvané jsme tedy jely domu, abychom se sešly druhý den ráno před zkouškami. Prezentace byla do 10, aby se teprve v 11 začínalo, první věc, která mi nebyla moc jasná. Jelikož dojelo málo lidí, tak bylo odběháno brzo, plynule navazovaly dvojky, takže se končilo cca v půl jedné, tedy o dost dřív než bylo v programu, to ale nikomu nevadilo. Jen já byla v šoku, že trojky, které mají být podle programu od 15:00, také budou ve 3, protože tam byli většinou kamarádi, kteří se nemuseli dostavit na prezentaci. Fakt docela síla, udělat někdo tohle na "pouťovkách", tak je z toho oheň na střeše! Další, co mě zarazilo, bylo, že jeden hodně známý a zkušenný agiliťák si v klidu prokrmoval zóny, ačkoliv je to podle řádu zakázané a nikdo to neřešil, udělat to někdo jiný, myslím, že by to byl velký problém.

Teď už k samotným běhům. Jednička nebyla z těch nejjednodušších a koberec hodně klouzal. Tato kombinace pro nás znamenala jasnou diskvalifikaci a taky utržený koberec, zaplula jsem pod něj docela ladně.
Trapperek běhal na to, že to byl koberec, docela hezky, sice nestačil časem, ale aspoň byl čistý. Vždycky mě pobavilo, když se konečně dostal na zónovku jak zrychlil, přeletěl ji a na koberci zase zpomalil a stepoval takřka na místě. Nakonec nám to stačilo na 4. místo. Co říct na závěr? Výsledky nezklamaly a ani nepřekvapily. Jen trochu nepříjemným překvapením byla organizace zkoušek. Sice naprosto chápu, že to byla záležitost doplňková, ale přesto by možná do budoucna stálo za to přehodnotit alespoň trochu organizaci. Já měla jednoho psa v jedničkách, ale fakt tam byli chudáci, kteří měli jen trojkového psa a jelikož nepatřili do okruhu známých a kolegů, netušili, že se můžou odprezentovat až potom a tvrdli tam opravdu od 10 hodin.

Copyright © 2005, Janik  || Počet návštěv: || Stránky si právě prohlíží: