Jaroměřický IAL ve znamení čísla 2

Protože nám termínový kalendář zrovna moc nepřeje, většina závodů je strašně daleko, na své první letošní závody jsme vyrazili až v sobotu 19. 4. do Jaroměře, kde se běželo 2. kolo IALu. Semily reprezentovali pouze 2 týmy, Anička s Maxem a já s Trapperem. Ostatním do termínu vlezly většinou rodinné návštěvy, kterých se prostě museli zúčastnit

Ráno, těsně po sedmé, jsme nasedali do vlaku směr Jaroměř, podotýkám, že nikdo z nás nebyl po předešlých pár dnech zrovna v optimální formě. Po příjezdu na čas a zhruba 45 minutách bloudění jsme dorazili na velmi pěkné a tradičně dobře připravené cvičiště kousek od Labe, na němž jsou závody pověstné nejen náročností, ale především přátelskou rodinnou atmosférou. Parkur byl již postaven, jeho autorkou je Australanka Cathy Slot, nic tedy nebránilo startu prvního týmu z kategorie TOY.

Vzhledem k tomu, že na startovní listině této kategorie byla pouze 4 jména, za chvíli se překážky zvyšovaly na výšku určenou pro MINI. Mimochodem, mezi TOYáky zvítězil bruselský grifonek následován maltézákem, křížencem a diskvalifikovaným toy pudlem.

Do následujících MINI patříme i já a Trapper, spolu s námi se na startovní listině objevilo dalších 36 (!) jmen, byly mezi nimi i "dvojkoví" a "trojkoví" psi. Co se týče plemen, tak převládali malí knírači (17), kokři a pudlové, sem tam se objevila i šeltie, bígl byl jako obvykle raritou.

Trapíček své letošní první závody pojal opravdu po svém. Po velkých problémech na startu se hned několikrát zapomněl i na trati, tu se kochal krajinou, tu by se šel kamarádit s někým, kdo stojí za páskou ohraničující parkur, ale nejen Trapič byl ten, kdo se zapomněl, mám-li být spravedlivá, já jsem se taky ztratila. I přes tyto nesnáze jsme však doběhli bez chyby pouze s tr. body za čas, čemuž se lze jen těžko divit, zvážíme-li, že jediný moment, kdy zvedl Trap nos od země byl tehdy, když se šel rozhlížet po okolí. I takový výkon nám však stačil k umístění na bedně. V konečných výsledcích doběhli bez chyby pouze 2 psi a to ještě ve shodném čase. Na 1. mstě byla nakonec kvalifikována šeltie, stejně tak jako na 3., Trapper se dokázal mezi ně vklínit a obsadit tak konečné 2. místo. Nechali jsme za sebou i tak ostřílené týmy, jako je MjČR v kategorii MEDIUM nebo MČR kavalírů pro rok 2002.

Po MINI logicky následovala kategorie MIDI, v níž byly přihlášeny opět pouze 4 týmy. Z vítězství se radovala fena křížence českého fouska, za zmínku stojí ještě 3. místo velmi temperamentního staforda z Jičína, který sice většinou nepatří mezi nejlepší, ale rozhodně je na něm vidět radost z pohybu.

V MAXI se prezentovala necelá dvacítka psů, mezi nimi samozřejmě nemohl chybět ani Max, který patřil bezesporu k těm nejovladatelnějším psům, což se nakonec ukázalo největším problémem. Anička si závod nádherně rozběhla, Max běžel rychle a opravdu přesně, ovšem při náběhu na 7. překážku se nějak nedomluvili a právě velká citlivost na každý pohyb se jim stala osudnou. Max si totiž vysvětlil nepatrný pohyb Aniččiných ramen trochu jinak, než měl a zaměnil tak tunel za kladinu, na kterou nabíhal ve velmi obtížném úhlu. Sice se tak připravili o jakékoli naděje na umístění = DIS, ale i rozhodčí, sama běhá s trojkovou kolií, ocenila jeho ovladatelnost. Celkovou vítězkou se stala ona zmiňovaná kolie, na 2. místě doběhl dalmatin, což bylo pro většinu přítomných velkým překvapením, a 3. doběhl další trojkový tým z HK s bauceronem.

Po té nejdůležitější části se rozběhl doprovodný program, jímž byla hra nazvaná stíhačka. Principem této hry bylo dostihnout psa, který běžel stejnou trať. Jednalo se tedy o běh 2 psů zároveň, což byla pro většinu z nich nová zkušenost, zvlášť, když startovali společně ze čtverce zhruba 1x1 m a běželi na opačnou stranu. Jak se v průběhu běhů ukázalo, jedná se o hru velmi zábavnou a v mnoha případech i velmi napínavou, protože některé doběhy byly opravdu těsné.

Nejdřív běhali STANDARTY, kde se opět prezentovala Anička s Maxem, kteří byli sice jasně rychlejší než fena chodského psa, s kterou běželi, ale přehlídnuté neopravené odmítnutí na slalomu pro ně znamenalo diskvalifikaci. Celkovými vítězi se stali Michal a jeho bauceron z HK, druhá byla fena křížence fouska a 3. kolie A3 Dona Krása samoty.

Mezi MINI byla situace trochu jiná, neboť tam se tolik nechybovalo a někteří psi byli neskutečně rychlí. Trapper nastoupil proti kníračovi a tento běh byl asi nejkurióznějším ze všech, neboť skončil postupnou diskvalifikací obou psů pro opuštění parkuru (oba se šli seznámit s jedinou háravou fenou na závodech), do 2. kola postoupil tedy ten pes, který zůstal na parkuru déle,což byl naštěstí Trap. Vyřazovacím sítem dalšího kola už jsme však neprošli, rovněž kvůli výletu mimo parkur, tentokrát však kvůli jedné šeltii. Nakonec se o bednu podělili pudl, šiperka a šeltie.

Do vyhlašování zbývalo po doběhnutí zhruba 30 minut, které jsme nejen my, ale většina přítomných, využili k tréninku. Trénovaly již závodící týmy, ale i štěňata a úplní začátečníci především proto, aby si psi zvykli na psychické vypětí na závodech, jiné překážky a velké množství psů všude okolo. ( Toho by měly využívat všechny naše semilské týmy, protože je to pro ně jediná příležitost k pořádnému tréninku. Tak pevně doufám, že si to samy jednou uvědomí!) Nakonec jsme si s Aničkou ještě vyměnily psy a závěrem naší "exhibice" jsem si ještě zaběhala s oběma trojbarevnými chlupáči najednou. Pak už se šly rovnou rozdávat krásné ceny a diplomy pro všechny zúčastněné.

Po vyhlášení už jsme jen spěchali na vlak a cestou domu jsme měli opravdu o čem přemýšlet. My = dvounozí jsme přemýšleli o tom, co do příště zlepšit, a psi zase o tom, jak nám příště nejrychleji zmizet. Na jednom jsme se ale shodli všichni, tyto závody byly opravdu vydařené!

Copyright © 2005, Janik  || Počet návštěv: || Stránky si právě prohlíží: