Benefiční závody Děčín 15.5.2010

Na tyhle závody jsem se sice už chystala několikrát, ale nakonec nedojela, a tak jsem si řekla, že letos tam musím jet stůj co stůj. 2 dny po státnici, kdy se učím systémem několik dní téměř nonstop a hlavně v noci, bylo vstávání před 4 ranní opravdu kruté a to nejen pro mě, hlavně pro kluky, nicméně přežili jsme. Do Děčína jsme jeli se spolužačkou Markétou a jejím šikovným kokříkem Arnym.
Už cesta byla zajímavá. Vždycky jsem toužila vidět divočáka zblízka, že je uvidíme ale takhle z blízka a rovnou tolik, to bych nečekala. Kdesi mezi lesy se vynořil nejdřív jeden, potom druhý a za nima 5 krásných proužkovaných mrňousů, naštěstí nás ignorovali a pokračovali dál.
Počasí v Děčíně bylo takové nějaké nekvětnové, celkem jsem litovala, že jsem vyndala rukavice z batonu. Naštěstí pršelo jen ráno a celý den během závodů už nám to dalo pokoj, nicméně zima byla opravdu krutá. Díky skvělé kantýně se ale dala průběžně tlumit výboornými pochutinami a to jak ve stavu tuhém, tak tekutém. Na programu byly 4 běhy, zkouškový jump, zkouška, open a jump.
Začínalo se zkouškovým jumpingem. Lopušák ho překvapivě hladce doběhl, jen jsem mu vyrobila odmítnutí u slalomu. Zíza byl na startu lehce šílený a pak panička mávla o něco víc rukou a Zipátko oběhalo dalších x překážek, tož DIS:-). Open byl během dne!!! Nebyl nikterak zákeřný, já i moji psi (Zíza především) máme parkury od tety Alice rádi, tenhle nám ale výjimečně sedl. Lopušák zmobilizoval všechny své síly a dalo mu to na čistý běh s postupovkou 3,54 m/s, což ve finále znamenalo 4. místo. Supeeer!!! Zipátko nechtělo zůstat pozadu, a tak ještě trochu přidalo a nebýt toho zmateného startu mohlo to být ještě lepší, ale i tak čistě, postupová rychlost přes 4 m/s a 1. místo! Vím sice, že konkurence nebyla nikterak závratná, ale i tak to potěší.
Štěstí jsme si asi vybrali v předchozím běhu, ve zkouškách na nás totiž čekal stůl dokonce elektronický:-). No Zipka jsem ale diskla ještě předtím, než jsme tam doběhli, jaksi jsem opět mávla o něco víc rukou a Zipí poslechl, ojoj. Lopušák se sice ke stolu dostal (nikoliv ovšem čistě), ale pak usoudil, že je to asi nějaký tunel a zakutal se pod něj, nu což další diskvalifikace do sbírky.
Poslední jumping už jsem byla unavená nejen já, ale i kluci, Lopu jsem zase vyrobila odmítačku u slalomu, Zipek si vyrobil odmítačku sám, když už se nedokázal soustředit a šel se podívat na pejsky. Nakonec ale do cíle dolezl.
Závody byly naprosto pohodové, příjemné a hlavně benefiční, to znamenalo hned 3 věci, pořadatelé ze závodů neměli ani korunu, neb startovné bylo ve formě věcných darů pro útulek, všichni závodníci pro změnu startovali bez nároku na jakoukoliv cenu v případě úspěchu a na závody dojeli tedy opravdu jen ti, co běhají pro radost a pro dobrou věc a ne pro poháry. Nakonec se vybralo, cituji: "40 ks konzerv, 3 pelíšky, 7 misek, hračky, vodítka, obojky, náhubky, tunel pro kočky, pleny pod štěnda, kapsičky masové, 6,5 kg pamlsků, 10, 5 kg granulí pro kočky, 310 kg granulí pro pejsky". A to je přece skvělý výsledek!!! No ale abych nekecala, přecijen jsme nějakou tu cenu dostali, kromě vodítka jsme si odvezli domů startovné zdarma na podzimní závody a to prosím pěkně bylo určeno pro VÍTĚZE SOUČTU v každé kategorii. Ve small to byla Lilli, v large Ash no a v medících se konal zázrak v podobě Zipa. Toto sdělení mě málem stálo srdeční infarkt a většinu lidí, co Zipa znají taky:-D.
Že bychom se tedy potkali v Děčíně i na podzim?

Fotky

Copyright © 2005, Janik  || Počet návątěv: || Stránky si právě prohlíľí: